000			02025nam a2200241 4500
001			12910
005			20180812021936.0
008			091118s2009 xr ||||||||||||||czecze d
020			_a978-80-7244-262-1 _q(váz.) : _c249.00 Kč
040			_aSOG501 _bcze
045			_av-v-
072		7	_xČeská próza _a821.162.3-3
100	1		_aKupka, Jiří Svetozar, _d1921- _4aut _95144
245	1	0	_aUrozený podivín Špork / _cJiří S. Kupka
250			_a1. vyd.
260			_aPraha : _bŠulc - Švarc, _c2009
300			_a252 s. : _bil.
500			_aFrontispis
520			_aHistorici se dodnes přou, zda byl hrabě Špork více hysterický podivín a egoista, nebo náboženský reformátor, podporovatel umění a lidumil. Špitál s alegoriemi dvanácti ctností, dvanácti hříchů a jedenácti nadpozemských bytostí od sochaře Brauna byl vydržovaný z výnosu Šporkova panského dvora a zůstal po dvě stě let domovem starých lidí, kterým se dnes říká důchodci. Na Šporkových panstvích se napočítalo tři sta soch a vše, co Matyáš Bernard Braun na Kuksu vytvořil, se dá srovnávat jedině s díly Michelangela a Berniniho, jeho Betlém v Novém lese, vytesaný do skal, které tam ležely nedotčené od stvoření světa, nemá v Evropě obdoby. Román o vztahu hraběte Šporka a Matyáše Brauna je zajímavý výjimečnými činy obou hlavních hrdinů, ale také překážkami, které se jim dramaticky stavěly do cesty. Braun při práci na svých nesmrtelných dílech pociťoval, že jeho největším nepřítelem je čas. Šporka nejvíce ohrožovali jezuité, pobouření jeho názory i tím, že své obrovské bohatství nevěnoval slepě církvi, ale použil ho k uskutečňování svých představ, jak učinit zemi lepším místem k životu.
653	0		_ahistorické _aromány _aŠpork, František Antonín _aBraun, Matyáš Bernard, 1684-1738 _ašlechtici _amecenáši _asochaři _a17. stol. _a18. stol. _ajezuité _aKuks _ačeská literatura
655		7	_aromány _2czenas
910			_aSOG501
999			_d12910